|
Bezpečnost při práci
Práci se sklem dělám jako hobby, a samozřejmě netoužím po tom, aby mě při tom
potkaly nějaké nemilé příhody. Předpokládám, že to vidíte stejně.
Pokusím se zde uvést vše, co mě k tomuto tématu napadne.
Spojování hadic
|
U kahanu s redukčním ventilem a hadicí (Mistr Perla)
je velmi důležité zajistit (a zkontrolovat!) těsnost všech spojů. Do jeho pořízení
jsem si vždy vystačil s rukou, ale u něho jsem narazil. Šroubované spoje
je nutno utáhnout plochým klíčem. Kontrolu těsnosti provedeme nejlépe saponátem
nebo mýdlovou vodou. Kontrolujeme, zda se někde nedělají bublinky.
Zásadně nedoporučuji provádět kontrolu těsnosti plamenem!
|
Přerušení práce
|
Když končím s prací, zavírám nejprve kohout na lahvi. Počkám, až se tlak plynu
sníží natolik, že hořák zhasne. Pak ještě chvíli u něho držím zapálený zapalovač,
aby vyhořelo co nejvíc plynu z hadice a nebyl v ní tlak. Pak teprve
uzavřu kohout i na kahanu. Možná zbytečná opatrnost, ale raději to tak dělám.
|
Popálení sklem
|
Popálení sklem příliš nehrozí - když si zvyknete na nějaký pořádek v použitých
a tedy horkých tyčinkách. Spíš se občas stane, že špatně prohřívané sklo tepelným
pnutím praskne a odskočí. Pokud se tak stane a máme tu smůlu, že se "trefí" na
ruku, jde většinou o malé lokální spáleniny. Kůže je šeškvařena (většinou do
bílé barvy) ale odštěpek či odpadlý výrobek se nepřilepí a většinou se dá rychle
ucuknout. Na spáleninách tohoto druhu se vetšinou neudělá puchýř a hojí se celkem
dobře.
Víc se bojím toho, aby mi odštěpek skla nespadl do klína. Většinou to řeším tak,
že sedím těsně u stolu, takže mi tam nic spadnout nemůže. Pokud nemáte tuto možnost,
chraňte se vhodným oblečením.
Může se stát i to, že by mi odštěpek letěl do oka. Já sice nosím brýle, ale na
práci s nimi nevidím, proto to riskuji a pracuji bez nich. Při správné práci
by sklo praskat nemělo, a když se tak stane, věřím, že málokdy poletí nahoru.
Samozřejmě - nechcete-li riskovat, pořiďte si vhodné ochranné brýle.
|
Popálení plamenem
|
Popálení plamenem pokládám za nebezpečnější. Už se mi také ale stalo, že jsem se
v rychlosti natáhl pro tyčinku na druhé straně - a hřbet ruky jsem krásně
celý strčil přímo do plamene...
Plamen má tu nevýhodu, že působí ve velké ploše a stále. Nevychladne jako odštěpek
skla. Pokud do něho - jako já - strčíte celou ruku, je i reakce poměrně pomalá.
Ruce trvá dost dlouho, než stihne ucuknout. Od plamene se většinou udělá "krásný"
puchýř, který může na dlouho znepříjemnit život. Obzvlášť zákeřné je to, že popálenina
nejprve nevypadá příliš vážně, podobně jako popáleniny vařicí vodou. A přitom o
rychlosti zahojení rozhodují první vteřiny!
Jak na popáleniny radím v dalším bodě.
|
Popáleniny a puchýře
|
Popisuji svůj léty osvědčený postup, který se třeba některým nemusí líbit, ale mě
funguje dobře. Znovu se osvědčil i na popálenině od hořáku, jak píšu výše.
Co tedy dělat v případě popálení:
1. Okamžitě popálené místo ochladit! Nejlépe v první
vteřině po spálení. Čím dříve, tím lépe. Lze použít vodu, kterou máme na stole
k uvolňování perlí z drátku, v nouzi místo alespoň olíznout a foukat
na něj.
2. Popálené místo dále chladit! Tekoucí studená voda je dobrá, máme-li
k dispozici sníh nebo led, ještě lépe. Ochlazujeme velmi dlouho.
Deset minut nebo čtvrt hodiny jsou spíš minimum.
3. Popálené místo ošetřit. Můžeme použít Panthenol, nebo existují hydrogely
na spáleniny.
4. Popálené místo mazat. Mnohokrát denně - pokaždé, když se předchozí mast
vstřebá či setře. Nejlepší mast je jakákoli. :-)
5. Likvidovat puchýř. Tohle je nejkontroverznější krok, ale mě se stoprocentně
osvědčuje - a to i na puchýře vzniklé otlačením či jakkoli. Nedovolit kůži, aby
se odchlípla či nedejbože úplně utrhla! Jakmile se mi začne tvořit puchýř, propíchnu
jej jehlou těsně u okraje. Důležité je to, že musím propíchnout jen již nadzvednutou
kůži, ne píchnout do masa. Proto to také vůbec nebolí. Nějaké infekce se vůbec nebojím,
protože kapalina z puchýře bude vytékat ven a tak stejně všechno vyplaví.
Cílem je vymačkat všechnu kapalinu z puchýře a nadzvednutou kůži přilepit
zpět. Pokud se kapalina stále ještě tvoří, lze použít trik s nití: Do jehly navlékneme
tenkou nit a jehlou píchneme do puchýře a o 1-2 mm dál zase ven. Pak jehlu i
s nití protáhneme a nit zastřihneme tak, aby z obou otvorů vyčníval
asi tak 1 mm nitě. Nit zabrání tomu, aby se otvory uzavřely a tak může kapalina
stále vytékat ven. Tomuhle řešení se ale spíš vyhýbám, protože nit jednak trošku
dráždí ránu a hlavně - otevřenými otvory může dovnitř vniknout vzduch, což je
přesný opak toho o co se snažím. A to je, znovu zopakuji, přilepit kůži zpět na
její místo.
6. Místo chránit před mechanickým poškozením. Samozřejmě veškerá snaha by
byla k ničemu, kdybych si kůži puchýře něčím protrhl. Místo proto ochráním buď
náplastí nebo obvazem.
7. Místo chránit před dalším ohříváním - například i sluníčkem. Popálenina
je citlivá na tepelné i UV záření.
8. Vymačkávání, mazání a obvazování opakuji mnohokrát denně. Když už jsem
byl tak neopatrný, tak teď tomu tu péči holt věnovat musím. :-)
Tímto postupem se mi daří dosáhnout toho, že puchýř "zmizí" a popálené místo má
dost klidu na to, aby pod zasaženou kůží vyrostla nová. U puchýřů, vzniklých
otlačením, se mi často stává, že na ně úplně zapomenu. A po řekněme měsíci jsem
překvapený, když se mi odloupne ta přilepená kůže. V tu dobu již pod ní je
zcela plnohodnotná nová.
Konkrétně u výše uvedené spáleniny šlo o plochu asi 5x4 cm. Zabránil jsem vzniku
velkého puchýře a tudíž nemusel navštívit lékaře. Mohl jsem se s tím i koupat
v rybníce, neboť infekce neměla kudy vniknout do rány. Po čtrnácti dnech se
sloupla kůže puchýře a pod ní již byla krásná nová. Po třech týdnech již na místě
není téměř nic vidět. Jedině v jednom malém místě (které jsem neuhlídal před
protržením) byly trošku komplikace a to je ještě poznat. Jsem přesvědčený, že kdybych
postupoval jinak, měl bych s tím značné komplikace...
|
|
